Aštanga jóga – osm větví jógy

Jóga není jenom cvičení ásan, je to vcelku obšírná a mnohotvárná disciplína. Některé školy pak fyzické cvičení vůbec nezahrnují. Vzhledem k tomu, že nedílnou součástí celého mého „jógového života“ je právě cvičení, tak se s vámi podělím o to, jak dnes chápu metodu – aštanga jóga, která cvičení ásan zahrnuje. O tom proč vůbec jóguji se můžete dočíst v předchozím díle Spokojenost a jóga .

Osmidílná metoda jógového výcviku kodifikovaného Pataňdžalim (Wikipedie) v textu zvaném Jógasůtry je označována jako Aštanga jóga, kde ašta znamená osm a anga značí úd či větev. Znamená to, že metoda není myšlena jako osmistupňová, kdy jeden stupeň je nadřazen předchozímu, jehož zvládnutí je nutnou podmínkou k dalšímu postupu „vzhůru“. Znamenalo by to ve svém důsledku to, že bychom si při takovémto přístupu de facto zablokovali cestu k vlastnímu „růstu“, neboť nejhorší překážkou  osobního rozvoje je, propadne-li člověk iluzi, že cosi zvládl, že už cosi umí, že už něco má „na furt“.

Anga tedy vyjadřuje, že mezi stupni není rozdílu v důležitosti a zároveň, že tyto, stejně jako větve stromu, neustále dorůstají a vzájemně se proplétají. Z tohoto pohledu je pak do jisté míry jedno, kterou větev člověk, ve své snaze vydrásat se na „strom jógy“ uchopí jako první. V tomto momentě nám ale přirovnání ke stromu trochu začíná pokulhávat, neboť začátečníka, ač není větve vyšší či nižší, některá z větví hned setřese, zatím co ten, kdo „už ví“, dokáže držet všech osm větví současně.

Co jednotlivé „větve“ obnáší

  1. Jama
    Doporučené chování, které vede k potírání vlastností, jež se na duchovní cestě nevyplatí. Jejich dodržování vede k tomu, že například začínám jednat tak, abych postupně splatil staré karmické dluhy a nezakládál nové. Pouštím se světských záležitostí.
  2. Nijama
    Doporučené chování, které vede k podpoře vlastností, jež se na duchovní cestě vyplatí. Vytvářím si takové vnitřní prostředí a udržuji takové stavy, které mě podporují na nastoupené cestě a vedou k harmonickým vztahům se světem. Pouštím se vnitřního dramatu.
  3. Ásana
    Může být pouhým meditačním sedem, ale také ji můžeme považovat za soubor fyzických cvičení, která činí tělo prostředkem, nikoliv zátěží.
  4. Pránájáma
    Efektivní a vědomé směřování prány neboli životní energie, kdy přestáváme být otroky jejích výkyvů a učíme se ji ovládat a šikovně využívat k duchovnímu rozvoji. V symbolickém jazyce lze říci, že energie přestává „padat“ dolů k pozemským záležitostem, a začíná „stoupat“ k duchovním výšinám.
  5. Pratjahára
    Přejímání kontroly nad smysly. Přestáváme se ztotožňovat se smyslovým vnímáním. S pratjahárou se z vnějšku obracíme dovnitř.
  6. Dhárana
    Probuzení koncentrace.
  7. Dhjána
    Udržení koncentrace – meditace
  8. Samádhi
    Konečné vyvanutí. Swámí Satchidananda říká: „Dharana je trénování mysli k meditaci… Po dlouhé praxi se proud koncentrace postupně prodlouží a stane se dhjánou… Samádhi nelze praktikovat – vydáte všechnu svou snahu do dharany, v dhjáně se to děje bez snažení a vy jen jste, vědouc, že jste v meditaci. Ale v samádhi už nevíte ani to – není tam nikdo, kdo by to věděl…“

Kterou větev by měl tedy začátečník uchopit jako první?

V dobách, kdy se duchovní nauky předávali přímou cestou z učitele na žáka, v tom nebyl problém. Guru viděl možnosti žáka a „naordinoval“ mu spirituální terapii šitou na míru. Pro starou, karmicky čistou duši prý není problém usednout k meditaci a za pár dní být v samádhi. Taková duše tedy od svého guruua dostala možná jen šaktipáth. A bylo vymalováno! Pokud ale měla nějakou šmouhu na karmě, tak možná musela nejprve, stejně jako Milarepa, dle příkazů svého Mistra 30 let stavět a bourat nepotřebné domy na nesmyslných místech.

Šri Pathabhi Jois a můj učitel B.N.S.Iyengar, učitelé škol jejichž hlavním prvkem bylo dynamické cvičení, říkali něco v tom smyslu, že pro mysl začátečníka zaháčkovaného ve vnějším světě, zahlceného informacemi, ovládaného bažením a talačené povinnostmi je takřka nemožné v systému aštanga jóga uchopit správným způsobem první dvě větve – jama a nijama. Doporučovali proto začít se cvičením ásan. Stručně řečeno: „Pro hrubou mysl hrubá metoda“. Hathajóga pradipíka pak doporučuje ještě hrubší start – krije, očistné techniky.

Něco více o jamách a nijamách zmíním později. Následujícím postem odskočím a nakousnu zásadní téma Kdy začít s jógou . S cvičením pak můžete začít hned: online.ashtanga.cz :)

Můžete sdílet: