O připravovaném kurzu pro instruktory jógy Underground Yoga School

Červen 2017

Proč si se po letech, kdy si měl své lekce do jisté míry skryté a nepřístupné veřejnosti, rozhodl vylézt z jógového podsvětí a ve spolupráci se Šárkou Vojáčkovou a Jógovnou vytvořil tuto novou platformu – Underground Yoga School – mezi hemžícími se jógovými kurzy?

Právě proto, že těch kurzů je dnes tolik, tak mne napadlo, že bude velmi pěkné a užitečné, když jich bude ještě o jeden víc… ?

S tvými zkušenostmi předpokládám, že programem kurzu bude něco speciálního?

Programem budou právě ty zkušenosti, které jsou ale nepřenositelné. Speciální snad bude to, že se pokusím v účastnících probudit jisté pochyby o tom, co a jak dělají. Je běžné, že automaticky bereme za správné a pravdivé to co dělají všichni v našem okolí. Když trochu poodstoupíme, změníme úhel pohledu, tak můžeme zahlédnout, že to jsou nezřídka kraviny, ale protože už to tak dělal táta, soused, pan učitel atp., tak o tom vůbec nepřemýšlíme. V józe je to často stejné, a to je chybka. Pokusím se tedy účastníky kurzu navést na to, aby přestali kopírovat, ale šli důsledně dovnitř, tj. změnili stanoviště a z odtud pak začali prověřovat svoji jógovou praxi.

Koho s tímto chceš oslovit?

Každého, kdo to s jógovou praxí myslí vážně.

Co to znamená?

Kteří to chtějí dělat denně, kteří to berou jako celoživotní cestu.

Je v tom snad rozdíl, když se cvičí „rekreačně“ nebo denně?

Zásadní! Je to jako když si čistíte zuby jednou týdně nebo denně! To se tedy týká důsledků. Rozdíl je ale i v technice. Obecně lze říci, že to co je dobré pro toho, kdo si jde zacvičit jednou týdně na vedenou lekci, tak nebude vhodné pro toho, kdo cvičí denně. A naopak.

Můžeš být konkrétnější?

Tak třeba dýchání, to je pro mne naprosto zásadní prvek cvičení. S trochou nadsázky lze říct, že praxe ásan dynamické jógy je v podstatě dechovým cvičením. Dech je tedy, to co v pozicích „řeší“ ten, kdo se tomu věnuje denně.Toho, kdo si jde jednou týdně zacvičit s cílem se protáhnout, nelze technikou dechu obtěžovat, neboť by se k onomu protažení, pro které si přišel, vůbec nedostal. Potom informace „dýchej zhluboka“ bude dostatečná, neboť pro někoho „pouhý hluboký nádech“ bude životní zážitek.

Během kurzu chceš tedy učit dýchat?

Ano, přirozeně, a trochu i nadpřirozeně…

Neumíme snad dýchat?

Umíme, ale nepřirozeně. Většinou dnes máme sedavá zaměstnání, nosíme boty, oblečení, nechodíme, nežijeme v kontaktu s přírodou, jsme ve stresu to vše mám mj. vliv na naše dýchání, které je pak nepřirozené. Naše dýchání neplní všechny funkce, které má. V podstatě nás jen tak tak saturuje kyslíkem a tím to končí. Přirozený dech je základní kámen zdraví a mobility.

Budeš se kromě dýchání věnovat i pozicím?

Ano a jak bylo řečeno, se zaměřením na ty kdo chtějí praktikovat denně. I v provádění ásan je snad rozdíl mezi „rekreačním“ a každodenním cvičením. Například předklon bude jinak dělat člověk, který denně řeší dech, ovládá břicho, uvědomuje si své tělo. Jinak se pak bude předklánět ten, kdo se ohne jednou týdně. Detaily si ušetřím, neb je to na dlouhé povídání.

Mám pocit, jako by ses trochu vymezoval vůči „rekreačnímu“ cvičení jógy.

Ne, to rozhodně nechci, ale mám pocit, že téměř všechny kurzy, jsou věnovány právě „rekreačně jógujícím“. Pokud se pak někdo, kdo do teď chodil jednou týdně někam na lekce, rozhodne začít s denní praxi, moc možností, kde se dozvědět jak na to, nemá…

Kurz by asi mohl být přínosný i pro stávající instruktory?

Ano i ty, nebo hlavně je, bych rád oslovil. Jak už jsem zmínil v úvodu, to co mám, jsou zkušenosti a já se pokusím dát lektorům návod jak je získávat. Dnes příliš zdůrazňujeme kvalitu rozličných škol a kurzů, ale kvalitní kurz nedělá kvalitního lektora! Kvalitu lektora určuje hloubka jeho vlastních zkušenosti! Zkušenost je něco jiného než informace. Informaci obdržíte během chvilky. Zkušenost získáváte léta. Informace je jak zajíc v pytli, její kvalitu poznáte, teprve když ji ověříte. V józe toto ověřování může trvat hodně dlouho a mojí snahou bude ukázat lidem, jak při tom zbytečně nepromarnit tolik času kolik jsem promarnil já.

O proběhlém prvním běhu Underground Yoga School

Březen 2018

V březnu skončí první běh Underground Yoga School, jak jsi spokojený s jeho průběhem?

Jsem nadšený. Nečekal jsem, že o kurz bude takový zájem. Velmi mile mne pak překvapilo, že naprostá většina účastníků to se mnou vydržela až do konce:) Popravdě, neskutečně jsem si to užíval, nepřihodí se každý den, aby mněl lektor nabité studio lidmi, kteří spolupracují, mají absolutní zájem o věc…

Aha, tak sis užil a co účastníci?

Ti si to, doufám, užili také, neb hlavním cílem bylo zábavnou formou ukázat, že jsme na tom všichni stejně a že vše je jinak než si myslíme. Vždycky!

Co se tedy účastníci Underground Yoga School naučili?

Doufám, že nic! Já nemohu v józe nikoho nic učit, nechci být učitelem, spíše se cítím být průvodcem a nespolehlivým navigátorem. To co jsem tedy dělal, bylo nahlodávání víry v dogmata a pobízení k hledání učitele v sobě samém, alespoň v oblasti praxe ásan. A myslím, že se to podařilo…

V čem se to podařilo, když se nikdo nic nenaučil?

Myslím, že všichni účastníci Underground Yoga School, jako lektoři povyrostli za a) tím, že ztratili iluze o své pokročilosti, za b) tím že začali na ásany nahlížet novým způsobem, že přestali lpět na tom, co jim kdy kdo řekl, i na tom co já jim říkám, ale že začínají mít odvahu „pravdy“ „autorit“ ověřovat a dále s pozicemi experimentovat a to ne po stránce jejich formy, ale z pozice vnitřního vnímání a prožitku. Jako instruktoři jógového tělocviku tím dle mého soudu získávají zcela novou kvalitu, neboť jsou na cestě přestat svým klientům opakovat to, co sami někde slyšeli či četli, slepě tomu věřili, ale v podstatě netušili, o čem mluví.

V čem tkví ta jejich nová kvalita?

V tom, že postupně začnou učit to, co sami na sobě cítí. Když se jich pak někdo zeptá: „A proč bych to měl dělat, tak jak říkáš…“ Tak mu nebudou vykládat naučené povídačky o čakrách nebo blahodárném vlivu na ledvinu či hormón, ale fundovaně odpoví: „Nemusíš to tak dělat, ale když to 1000x zkusíš, tak už se nebudeš muset dál vyptávat…“

Teď to asi bude chvástání, ale když léta na sobě zkoumáte vliv pozic a 20 let dennodenně pozorujete lidi, jak se před vámi kroutí, tak začnete „vidět“ nějak „jinak“. Kouknete a hned víte, že pokud ten člověk bude dál dělat nějakou pozici či pohyb způsobem jakým teď dělá, tak že začne mít takové a takové problémy a bolesti. Někdy je můžete na sobě i pocítit. Kdo si tohle vypěstuje, tak si myslím, že ví, o čem mluví. Tedy pokud jde o jógový tělocvik.Já teď doufám, že absolventi Underground Yoga Scholl jsou na cestě se dobrat tohoto „vidění a vědění“. Že jim to chvilku bude trvat, nemusím asi dodávat, ale jsem připraven je dál v jejich úsilí podporovat.

Jak?

Tím, že se budeme nadále jednou za čas setkávat a řešit případné otázky, kterých, nám přeji, nebude mnoho…

Proč si přeješ, aby otázek nebylo mnoho?

Představ si starého jogína, Inda. Když se na něj obrátí naprostý nováček s otázkou, tak mu vůbec neodpoví, když ten člověk k němu bude denně chodit rok, tak mu na otázku blahosklonně odpoví: „pokračuj v praxi“. No a po deseti letech už se ho ten žák na nic ptát nebude, neb to nebude třeba, a když přeci jen nějaká otázka vyvstane, tak ji budou řešit neb se mají o Čem bavit. Tímto příměrem chci říci, že na začátku praxe otázek postupně přibývá, ale jakákoliv odpověď na ně nám v zásadě bude k ničemu, prostě ji se svojí zkušeností neuchopíme správně. Postupem praxe otázek neubývá, ale začnou na ně samy přicházet odpovědi, tak že už se nemusíme tolik ptát. No a pak začnou mizet i samotné otázky:) Pokud tedy absolventi začnou s ásanami každodenně experimentovat, tak nebudou mít otázek.
A já budu mít naprostou pohodu… :)

Další informace: