Tristhana – tři oblasti pozornosti
V předminulém příspěvku Ashtanga Vinyasa Yoga jsem vyslovil názor, že to nejsou série ásan, ale Tristhana, čím je definovaná Ashtanga Vinyasa Yoga. Dnešní téma je tedy dané.
Tristhana – tři oblasti pozornosti
Stručně řečeno je Tristhana komplexní přístup k praxi Ashtanga Vinyasa jógy, který zahrnuje řízené dýchání, s plnou pozorností vytvořenou ásanu a zaměření pohledu.
Tyto tři aktivity na poli pozornosti se vztahují ke třem z osmi větví Patanjaliho Aštanga jógy. Konkrétně k Ásaně, Pránájamě a Pratjahaře. Prováděny společně, tvoří základní prvky jógové praxe a jsou způsobem jak změnit fyzické cvičení na duchovní praxi.
Tristhana poskytuje cestu, která vede k transformačnímu zážitku, který se může promítnout do všech aspektů každodenního života. Dle Pattabhi Joise pomáhá očistit fyzické tělo, energetické tělo, stimulovat nervový systém a uklidnit mysl. Uplatňování metody Tristhana trénuje mysl k jednobodovosti a tím ji připravuje k snadnějšímu vstupu do meditace.
Spojením tří bodů či oblastí soustředění tj. dechu, držení těla a pohledu cvičící rozvinou hlubší spojení mezi tělem, dechem a myslí. Tím se cvičení stává meditativnějším.
Řízené dýchání
Budete-li za dveřmi nasloucháním špehovat, což je samozřejmě nezpůsobné, cvičící hathajogíny, tak uslyšíte ticho. Pokud skrz dveře budete poslouchat praktikující aštangisty, naberete pocit, že jste na špatné adrese, u špatných dveří. To co uslyšíte, bude funění a syčení připomínající historické parní stroje. Neodcházejte ale, jste tu správně. Nejsou to stroje, jsou to lidé! Uplatňují jen techniku dýchání uddžají.
Uddžají je specifický způsob dýchání, pro který je charakteristické proudění vzduchu skrze jemně staženou hlasivkovou štěrbinu. Je to de facto šeptání hlásky H. A to jak ve výdechu, tak při nádechu. Na rozdíl do šeptání, při uddžají vzduch proudí nosem a ústa jsou zavřená. Pokud jde o intenzitu, tak uddžají je jemné, pokud se chcete zklidnit. Pokud potřebujete nabudit, tak se do něj opřete. Jako parní mašina.
Pro začátečníky bývá cvičení spojené s technikou uddžají obtížné. Často techniku ztrácejí. Nezřídka se jim tak ani dýchat nechce, neb jim to přijde trapné. Nicméně je důležité tuto techniku do praxe implementovat co nejdřív. Mezi mnoha jejími přínosy je pro začínající tím nejdůležitějším to, že je donutí řádně dýchat! S uddžají získáváme akustickou kontrolu na tím, že skutečně dýcháme. Pokud vám to přijde jako zbytečnost, až blbost, tak vězte, že opak je pravdou. Je docela běžné, že se při jógování buď zapomíná dýchat, nebo naopak dýchá zběsile a povrchně. Udžžají přímo nutí ke zpomalení a prohloubení dechu.
Snahou aštangisty je regulovat a ustálit rytmus dechu. Dle tohoto rytmu pak cvičí, vstupuje a opouští ásany, zůstává v nich. Právě uddžají napomáhá udržovat tento rytmus.
Řízené dýchání není pouze uddžají. Budu se tomu proto věnovat později v samostatných kapitolách o dýchání.
Ásana
Ásana je obecně vzato, nějaká meditační poloha těla. Nejlépe asi vzpřímený sed. Jógové školy, které zahrnují do své praxe cvičení, pak pojem ásana užívají pro různé polohy těla – pozice. „Dělat“ nebo „cvičit“ ásanu je značně specifická činnost odlišná od sportovních aktivit. Ásana je v první řadě statická. To má význam v tom, že umožňuje otočit pozornost dovnitř a plně se soustředit na to, jak ásanu vytvářím. Co při tom s tělem dělám, jaké svaly zapojuji, jaké uvolňuji, jak dýchám, co při tom všem cítím. Byl bych pro to, aby se do češtiny vnesl termín „ásanovat, ásanování“. Možná bychom společnýma silama… J
Je jasné, že ásanování je jiné než jakýkoliv sport. Nejen pro tu statičnost, ale hlavně pro tu vnitřní pozornost. Ve sportu buďto naplňujeme nějakou formu – tzn. chceme, aby to, nebo my nějak vypadalo. Nebo se snažíme trefit něco, nejčastěji nějaký pumlíč nebo bradu. Zkuste při těchto aktivitách být plnou pozorností uvnitř…
Psát o ásanách mi přijde tak trochu zbytečné. Ale hlavně, pod psaným slovem si lze představit ledacos, tak že může být zavádějící. Prot je o ásanách lepší nečíst, ale praktikovat je. Ásanovat! Pokud nevíte jak, přijďte na lekci. Nebo začněte podle videí, třeba dle těch mých na online.ashtanga.cz
Zaměření pohledu
V Ashtanga Vinyasa józe má každá ásana určený konkrétní bod, na který se zaměřuje pohled. Tomu se říká drišti. Drishti pomáhá kultivovat koncentraci, předcházet rozptylování a posilovat meditativní aspekt praxe. Zaměřením pohledu na určitý bod, tj. neuhýbání očima pomáhá praktikujícímu nasměrovat svou pozornost dovnitř. Prohloubí tím spojení mysli a těla. Drishti může být na určité části těla nebo na vzdálený bod.
Právě o drišti a zírání bude příští post.
Učím ashtanga vinyasu nebo ne
Už jsem to tu nakousl, teď to rozlousknu. Občas se stane, že za mnou někdo přijde a chce se mnou cvičit Ashtanga Vinyasu. A já ho musím zklamat tím, že mu řeknu, že už ji nedělám. Je to lepší, než když neřeknu nic a po cvičení si pak musím vyslechnou, že to žádná Ashtanga není.
Pokud za Ashtangu považovažuji 6 sérií, s přesně daným pořadím ásan, s přesně definovaným způsobem vstupů do nich a opuštění jich, tedy vinyasou, tak Ashtangu skutečně nedělám.
Pokud ale Ashtangu definuji výše popsaným principem Tristhana, tak ji dělám. Všetj. vědomé dýchání, ásanu i drišti totiž ve své praxi a v tom co učím, stále uplatňuji.
Ovšem protože věci se zpravidla pojmenovávají dle vnějších znaků, tak abych v tom nedělal bordel, tak to „své“ aštangování už Ashtanga Vinyasa jogou nazývat nemohu. Výstižné by mi přišlo říkat tomu „Post-ashtanga Vinyasa“, ale to by odrazovalo začátečníky. Nevím, a tak si říkám, že to není až tak důležité.